Regulární výraz pro telefonní číslo
Regulárních výrazů pro telefonní číslo je možno zkonstruovat nespočetně. Záleží na tom, zda předpokládáte národní či mezinárodní telefonní číslo a také zda chcete dovolit, aby součástí telefonního čísla byly i nečíselné znaky (závorky, mezery, pomlčky apod.). Níže uvádím dva příklady. Pokud regulárním výrazům detailněji nerozumíte, doporučuji použít první uvedený regulární výraz.
- ^[+]?[()/0-9. -]{9,}$ – telefonní číslo se musí skládat ze sekvence minimálně devíti znaků, kterými smějí být číslice 0–9, kulaté závorky, lomítko, tečka, pomlčka a mezera; této sekvenci může (ale nemusí) předcházet znak +
- ^(\+420)? ?[1-9][0-9]{2} ?[0-9]{3} ?[0-9]{3}$ – odpovídá českému telefonnímu číslu v národním či mezinárodním formátu (tj. s předvolbou +420); předpokládá, že bude devíticiferné číslo napsáno bez mezer nebo bude mezera následovat vždy po skupině tří číslic (tj. jediný správný zápis devíticiferného telefonního čísla); devíticifernému číslu může (ale nemusí) předcházet +420